Tak koukám, že přispěvatelka zévl sice vylezla z úkrytu, ale moc se neprojevila. Teď je na horách, tak doufám, že až se vrátí, podrobně nás o všem zpraví. V sobotu ráno jsme se dokonce ocitly obě ve stejným městě, a to v Pelhřimově, ovšem já jsem byla v limbu u Marka v pelíšku a ona v autě na cestě do zasněžených zemí na jihu (trochu paradox, že), takže jsme se setkaly tak leda ve snu.
Já jsem vůbec tenhle víkend dost prospala a prozevlila (tudíž přezdívka "přispěvatelka zévl" by náležel spíš mně než Peťulce), ovšem mám pro to dobrý důvod, a to vytrženou osmičku vpravo nahoře. Tento nespravedlivý a bolestivý zákrok se na mně udál v pátek odpoledne, celá procedura trvala půl hodiny.
Chudák paní zubařka je žena drobného tělesného vzrůstu, takže s kleštěma v obou rukou (rukách??? holky, pomozte!!) páčila vší silou neposlušný zub hrozně dlouho a nejsem si jistá, jestli jí to nepůsobilo víc námahy než mně, které držela hlavu taky vší silou hodná sestřička Bedřiška. Minule, když mi trhala osmičku vrostlou naležato do dásně, trvalo to skoro tři hodiny, takže tohle byl vlastně bleskovej zákrok, nicméně stejně se cpu celej víkend brufenem a nejsem schopná ničeho. Ale asi jsem měla přece jen štěstí, protože jedný známý, je to už dáma středního věku, shodou okolností taky nedávno trhali osmu, ale zub se nějak vzpříčil a že ven nepůjde, takže jí ho vzali i s kusem kosti. Měla hlavu jako balón. A jeden známej má zuby úplně zdravý a hrozně silný, osmičky dávno vytržený, ale co se nestalo - roste mu devítka!!! Prej je to pozůstatek po našich dávných předcích. No tak to jsem blázen.
Zítra se zapisuju na novej semestr školy, ale první hodinu budu mít asi až v úterý ráno. Poprvé se setkám s obávanou vedoucí katedry nebo co je zač, docentkou Barbarou Köpplovou a možná eště obávanějším proděkanem snad už prof. Janem Jirákem, tak jsem zvědavá. Každej učí podle mě uplně jinej předmět (Dějiny médií a Sociální komunikaci), ale zkouška z obou je v jeden den a kdo jeden předmět dá a druhej ne, jde znova na oba. Odborně se tomu na FSV řiká dvojboj, tak se fakt těším, hihi.
Jinak se začátkem školy asi pro mě skončila plesová sezóna, Marek celkem nerad tancuje. Takže sedět a pít pivka můžem v hospodě a nemusíme kvůli tomu platit stopade za vstup. No, možná půjdem ještě na hasičskej bál v Moravči, to bejvá dost zábava, když se sousedi zpijou. Minule prej zapíjeli myslivci hon a v podroušeném stavu podle svého zvyku tancovali na stolech sokolíky. Jednomu to ale bylo málo, tak v ponožkách vyskočil na rozžhavený hospodský kamna a to byl teprve tanec. Když už to nemoh vydržet, jak ho to pálilo do chodidel, začal řvát, ať ho sundaj. Všichni se ale tak smáli, že nemohli. A tak se chytil tý roury, co vede z kamen do zdi. Jenže ta byla taky rozpálená. Tak se lek, vytrh ji ze zdi a slít na zem. Nu, tak uvidíme.
Tak se mějte hezky. marush
PS: pár fotek z poslední doby na barcaca.rajce.net
Nakonec jsem je večer ale stejně zahlédla, zrovna vcházeli do pizzerie a hlasitě bečeli. Tuhle fotku jsem pořídila oknem:
sám Jarda Sakala s ženou! Vypadali velice zamilovaně. Ona má panickou hrůzu, že se Jarda po skoku rozseká (spolu s ní čeká pod skokem vždy ještě bernardýn s rumem jako první pomoc), on zase nemůže vystát její velice svérázný styl jízdy s hlavou otočenou. Že jim to ale sluší? V pátek v noci všichni odjeli a v sobotu jakoby bylo celé středisko smutné, ty tam jsou rozjařené spálené tváře, ty tam jsou alkoholové výpary z jejich Labellem ošetřených úst... snad příští rok zavítají zas. (mat)
